Italská výslovnost

Jak tato lekce funguje

Stiskněte ▶ a uslyšíte slovo, s 🐢 ho uslyšíte pomaleji. V poslechových cvičeních stránka vybere slovo náhodně: poslechněte si ho a zvolte, které jste slyšeli. Tlačítkem 🎙 Nahrajte se nahrajete svůj hlas a porovnáte ho s ukázkou: nahrávka zůstane ve vašem prohlížeči a nikam se neposílá.

Tajemství italštiny: stejně jako v češtině má každé písmeno (skoro) vždycky stejný zvuk. Žádná překvapivě němá písmena, kromě jednoho: h. Kdo zná pravidla z této stránky, přečte i slova, která nikdy neviděl.

Pět samohlásek: vždy čistých a celých

Dobrá zpráva: italské samohlásky jsou skoro stejné jako české, jasné a bez přechodu do jiného zvuku. Nemají ale dlouhé verze: žádné á ani í. Podívejte se na obličeje: pusa udělá polovinu práce.

A a

Pusa dokořán, jako u doktora: „Řekněte áá“.

• amica
• casa
• banana

E e

Pusa napůl otevřená, trochu do šířky: „Hm? Cože?“

• bene
• sera
• mele

I i

Úsměv na fotku: rty se roztáhnou, jako při „sýr“.

• vino
• libri
• bici

O o

Kulaté rty jako při překvapení: „Ó!“

• sole
• oro
• molto

U u

Rty dopředu jako sova: „Úúú“.

• uva
• luna
• tu

Poslední samohláska je slyšet taky

V italštině se samohláska na konci slova nikdy nepolyká: pizza, Roma, gelato, notte. Často právě ona říká, jestli je věc jedna, nebo jich je víc (la pizza, le pizze), nebo jestli je slovo mužského, či ženského rodu.

• pizza
• pasta
• Roma
• gelato
• notte

Bonus pro zvídavé: E a O mají dva hlasy

E a o mohou být otevřené, nebo zavřené. Slavný příklad: la pèsca (broskev) a la pésca (rybaření) se píšou stejně. Nebojte se: v Miláně, Římě a Neapoli se neshodnou ani sami Italové a rozumět vám budou všichni.

C a G: tvrdé, nebo měkké?

Italské c a g mají dva zvuky a ani jeden není české „c“. Rozhoduje písmeno, které následuje: před a, o, u jsou tvrdé, před e a i změkčí.

H je zeď: když stojí mezi c a e nebo i, nepustí měkkost dál. Proto chiave a spaghetti zůstávají tvrdé. Italské ch je tedy vždycky k, nikdy české „ch“.

I je neslyšný most: v ciao, giallo a giorno slouží i jen ke změkčení souhlásky. Neříká se „či-ao“, ale ciao, jedna slabika: „čao“.

Zvláštní hlásky

Sedm skupin písmen, které je dobré znát. Poslechněte si slova a opakujte je nahlas.

gn jako v gnocchi

To je vaše ň! Spagna = „Spaňa“, bagno = „baňo“. G není slyšet.

• gnocchi
• bagno
• lasagne
• Spagna

gli jako v aglio

Měkké l, jako slovenské ľ: střed jazyka se opře o patro. Aglio = „aľo“, figlio = „fiľo“. G není slyšet.

• aglio
• figlio
• famiglia
• moglie

sc jako v sciarpa

Před e a i je to š: scena = „šena“, pesce = „peše“. Před a, o, u a s h je to „sk“: scuola, schiena.

• sciarpa
• pesce
• scena
• scuola
• schiena

z jako v pizza a zebra

Italské z je vaše c! Pizza = „pica“, grazie = „gracie“. Na začátku slova bývá znělé, „dz“: zebra, zero. Když je spletete, nikdo si toho nevšimne: liší se to podle regionu.

• pizza
• grazie
• zebra
• zero

s jako v sole a rosa

Na začátku slova je to české s: sole, sale. Mezi dvěma samohláskami zní na severu Itálie jako z: rosa = „roza“, casa = „kaza“.

• sole
• sale
• rosa
• casa

r jako v rana

Tohle umíte! Stejné r jako v češtině: jednoduché r je jeden úder jazyka (caro), zdvojené rr je delší vibrace (carro). A žádné ř.

• rana
• Roma
• caro
• carro

h: plaché písmeno

Nemá vůbec žádný zvuk, na rozdíl od českého h. Ho, hai, ha, hanno se čtou „o“, „aj“, „a“, „anno“. Slouží jen k rozlišení psaných slov a ke ztvrdnutí c a g.

• ho
• hai
• ha
• hanno

Zdvojené souhlásky: kočičí skok

Zdvojená souhláska se nejen píše dvakrát: vyslovuje se déle. Představte si kočku před skokem: na chvilku se zastaví, připraví se… a skočí. V cassa se hlas na s zastaví, než pokračuje; v casa ne.

Jak na to: čeština má délku u samohlásek (á, í), italština u souhlásek. Dlouhou souhlásku ale znáte i z češtiny: „měkký“, „oddělit“, „nejjasnější“. U tt, pp, cc se pusa zavře a chvilku čeká (tutto, pappa). U ss, ll, nn, mm, rr se zvuk protáhne (cassa, palla, nonno). A samohláska před zdvojenou souhláskou je kratší.

Jedno písmeno změní všechno

≠

≠

≠

≠

≠

≠

≠

≠

Pozor na novoroční přání: na Silvestra se říká Buon anno! (šťastný nový rok), se dvěma n. S jedním n přejete štěstí… části těla, o které se u stolu nemluví. Italové se zasmějí, ale vy: protáhněte to n!

Cvičení 2 · Poslechněte si a vyberte

Stiskněte ▶, poslechněte si slovo a vyberte, které jste slyšeli. Tlačítkem „Nové kolo“ stránka vybere jiná slova.

1.casacassa

2.nonononno

3.palapalla

4.setesette

5.carocarro

6.capellocappello

7.penapenna

8.sonosonno

9.fatofatto

10.copiacoppia

11.notenotte

12.tutatutta

Nové kolo

Přízvuk: kam dopadne hlas

V češtině je přízvuk vždycky na první slabice. V italštině ne: většinou je na předposlední, někdy na poslední nebo na třetí od konce. Znaménko se píše jen tehdy, když přízvuk padne na poslední samohlásku, a neznamená délku.

Jeden přízvuk, dvě slova

Stejná písmena, jiný přízvuk: l’àncora je kotva lodi, ancóra znamená „ještě, znovu“. A neříkejte tátovi, papà, „il papa“: papež bydlí ve Vatikánu!

Šampion: càpito (náhodou se někde ocitnu), capìto (pochopeno: hai capito?) a capitò (stalo se). Tři slova, stejná písmena.

Pasti pro Čechy

Každý jazyk klopýtá jinde. Tohle je pět zvyků, které v italštině prozradí český přízvuk, a jak je napravit.

Dobrá zpráva: máte náskok. Samohlásky, válené r, ň (gn), č (ci), š (sci) a c (zz) už znáte. Italové vám budou závidět, že umíte vyslovit „strč prst skrz krk“.

Cvičení 4 · Záludné dvojice

Pět dvojic s c / ch a sc / sch, pět s jednoduchou a zdvojenou souhláskou. Poslechněte si a vyberte.

1.Cinachina

2.cecicechi

3.pescepesche

4.ricciricchi

5.scenaschiena

6.ecoecco

7.rosarossa

8.polopollo

9.caminocammino

10.papapappa

Nové kolo

Jazykolamy: posilovna pro pusu

Gli scioglilingua jsou věty schválně vymyšlené tak, aby se na nich klopýtalo, jako české „Třistatřicettři stříbrných stříkaček“. Italové je říkají dětem a všichni se smějí. Poslechněte si je, opakujte pomalu a pak stále rychleji. Nahrajte se a porovnejte!

Výzva: dokážete říct ten první třikrát za sebou, rychle a bez chyby? Většina Italů ne.