Dny v týdnu
V Itálii začíná týden pondělím. Dny se píšou s malým písmenem, stejně jako v češtině, a všechny jsou mužského rodu kromě la domenica (neděle). Od lunedì do venerdì mají přízvuk na poslední slabice, označený akcentem.
| Den | Zkratka |
|---|
| lunedì | lun. |
| martedì | mar. |
| mercoledì | mer. |
| giovedì | gio. |
| venerdì | ven. |
| sabato | sab. |
| domenica | dom. |
Konkrétní den
Lunedì vado dal medico.
Každý týden
Il lunedì vado in palestra.
Domenica je ženského rodu
Questa domenica andiamo al lago.
Množné číslo
Il museo è chiuso tutti i lunedì.
Se členem, nebo bez něj? Bez členu jde o jediný den, ten nejbližší: sabato vado al cinema (tuto sobotu). Se členem jde o zvyk, každý týden: il sabato vado al cinema (každou sobotu). Před dnem se nepoužívá žádná předložka: ci vediamo venerdì (uvidíme se v pátek).
V množném čísle se dny s akcentem nemění: il lunedì, i lunedì. Sabato a domenica se ale mění: i sabati, le domeniche.
Odkud pocházejí názvy? Lunedì je den Měsíce (Luna), martedì Marsu, mercoledì Merkuru, giovedì Jupiteru, venerdì Venuše; -dì pochází z latinského dies, den. Sabato pochází z hebrejského šabat a domenica z latinského dies dominica, den Páně.
Měsíce a roční období
I měsíce se píšou s malým písmenem a všechny jsou mužského rodu: un gennaio freddo, un agosto caldo. Roční období jsou čtyři.
| Číslo | Měsíc | Číslo | Měsíc |
|---|
| 1 | gennaio | 7 | luglio |
| 2 | febbraio | 8 | agosto |
| 3 | marzo | 9 | settembre |
| 4 | aprile | 10 | ottobre |
| 5 | maggio | 11 | novembre |
| 6 | giugno | 12 | dicembre |
| Roční období | Měsíce |
|---|
| la primavera | marzo, aprile, maggio |
| l’estate | giugno, luglio, agosto |
| l’autunno | settembre, ottobre, novembre |
| l’inverno | dicembre, gennaio, febbraio |
In, nebo a + měsíc
In agosto molti negozi chiudono. A maggio fa già caldo.
Roční období
In estate andiamo al mare. D’inverno scio in montagna.
Il mese di…
Il mese di dicembre è pieno di feste.
Od… do…
Il corso va da ottobre a giugno.
In, nebo a? U měsíců je správně obojí: in agosto nebo ad agosto (ad před samohláskou), a maggio nebo in maggio. U ročních období se říká in estate, in inverno, ale také d’estate, d’inverno.
Rod ročních období. La primavera (jaro) a l’estate (léto) jsou ženského rodu, l’autunno (podzim) a l’inverno (zima) mužského. Astronomická roční období začínají kolem 21. dne v měsíci (il 21 marzo), v běžném životě se ale myslí na měsíce z tabulky.
Jak se říká datum
Datum se říká takto: člen, den, měsíc a rok, vždy v tomto pořadí. Den je obyčejná základní číslovka (il tre maggio), ne řadová jako v češtině. Řadovou číslovku má jen první den v měsíci: il primo maggio.
| Píše se | Říká se |
|---|
| 1° maggio | il primo maggio |
| 3 maggio | il tre maggio |
| 8 marzo | l’otto marzo |
| 11 settembre | l’undici settembre |
| 25/12 | il venticinque dicembre |
| 12/10/2026 | il dodici ottobre duemilaventisei |
Otázka
Che giorno è oggi? Oggi è martedì tre marzo.
Hovorová otázka
Quanti ne abbiamo oggi? Ne abbiamo tre.
Den a datum
Il concerto è sabato 14 giugno.
Narozeniny
Il mio compleanno è il 2 aprile.
Rok
Siamo arrivati in Italia nel 2019.
V dopise
Roma, 3 marzo 2026
Nejdřív den, potom měsíc, stejně jako v češtině: 05/12 je il cinque dicembre.
L’otto a l’undici. Otto a undici začínají samohláskou, proto se člen mění na l’: l’otto marzo, l’undici settembre.
Letopočty mají člen: nel 2019 (in + il, v roce 2019), dal 2020 al 2024. V celém datu však rok následuje za měsícem bez členu: il 3 marzo 2026. V dopise nebo v dokumentu je bez členu i den: Roma, 3 marzo 2026.
Včera, dnes, zítra
| Minulý čas | Přítomný čas | Budoucí čas |
|---|
| ieri | oggi | domani |
| l’altro ieri | — | dopodomani |
| ieri mattina | stamattina | domani mattina |
| ieri sera | stasera | domani sera |
| la settimana scorsa | questa settimana | la settimana prossima |
| il mese scorso | questo mese | il mese prossimo |
| l’anno scorso | quest’anno | l’anno prossimo |
Stamattina a stasera jsou jedno slovo: questa mattina → stamattina (dnes ráno), questa sera → stasera (dnes večer). Stejně tak se říká stanotte (dnes v noci).
Scorso (minulý) a prossimo (příští) se shodují s podstatným jménem: il mese scorso, la settimana scorsa. Prossimo může stát i před podstatným jménem: la prossima settimana = la settimana prossima.
Jak často?
Každý den
Studio italiano tutti i giorni.
Týdně
Vado in piscina due volte alla settimana.
Měsíčně
Una volta al mese ceniamo al ristorante.
Nikdy
La sera non bevo mai caffè.
Fa, tra a da
Fa (před) se dívá zpět do minulosti a stojí za časovým údajem: due anni fa (před dvěma lety). Tra (nebo fra, znamenají totéž) se dívá dopředu do budoucnosti a stojí před ním: tra due anni (za dva roky).
V minulosti
Sono arrivato in Italia tre mesi fa.
V budoucnosti
Parto tra una settimana.
Fra = tra
Ci vediamo fra dieci minuti.
Da + doba
Studio italiano da due anni.
Da + doba, s přítomným časem. Když děj začal v minulosti a stále trvá, používá se stejně jako v češtině přítomný čas, se slovem da: studio italiano da due anni (učím se italsky už dva roky). Neříká se per due anni.
Časté chyby
Špatně: ci vediamo Lunedì. Správně: ci vediamo lunedì.
Špatně: in Gennaio. Správně: in gennaio. / a gennaio.
Špatně: il uno maggio. Správně: il primo maggio.
Špatně: il otto marzo. Správně: l’otto marzo.
Špatně: in 2026. Správně: nel 2026.
Špatně: fa tre giorni. Správně: tre giorni fa.
Špatně: il domenica. Správně: la domenica.
Špatně: studio italiano per due anni (e studio ancora). Správně: studio italiano da due anni.
Cvičení s okamžitou kontrolou
30 vět ve třech částech. Napište jen to, co chybí: kontrola probíhá už během psaní.
Část 1 · Dny, měsíce a roční období
Napište chybějící slovo.
Část 2 · Data
Doplňte datum. Čísla pište slovy.
Část 3 · Včera, dnes, zítra, fa a tra
Napište chybějící slovo.
Váš výsledek0 správných odpovědí z 30
0%Použijte to v rozhovoru
Martin: Che giorno è oggi?
Studente: Oggi è giovedì dodici marzo.
Martin: E quando è il tuo compleanno?
Studente: Il primo agosto, tra quasi cinque mesi!
